Chystá se vaše dítě v létě na tábor a vy už teď přemýšlíte, jak budete v kontaktu? Odborníci radí, že nejlepší je kontakt minimální. Jenže mobilní pokrytí je stále lepší a některé tábory navíc nabízejí možnost kontrolovat děti i 24 hodin denně. To už může být ale v rozporu se zákonem.
Mobily a tablety na táboře
Téma „mobily na táboře“ podle odborníků způsobilo řadu problémů. „Představte si, že dítě je večer smutné a v rámci splínu zavolá rodičům a svou bujnou fantazií, podporovanou svitem měsíce a zvuky lesa, popíše rodičům, že jídlo není dobré, kamarádi mu ubližují a že se celkově cítí špatně,“ popisuje typickou situaci Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.
„S rozbřeskem slunce se nálada mění a malý táborník vstupuje do slunečného dne natěšený na další program i skvělé kamarády. Vše jde jako po másle do té doby, než se do tábora vřítí rodiče s balíkem jídla na záchranu a s rozhodnutím dítě odvézt a důrazně si došlápnout na vedoucí,“ dodává Sedláček.
Možnost zavolat vedoucímu, poslat mu textovou zprávu s dotazem či e-mail je naprosto dostačující. Nesnažte se o přímé spojení s dítětem, ať už prostřednictvím pod polštářem ukrytého či u vedoucího uloženého mobilu či tabletu. V důsledku to znamená pro dítě jen stesk po domově a vykolejení z táborového života plného zábavy, ale i povinností.
Klasické dopisy a balíčky
Pokud jede dítě na kratší tábor, zvažte, zda vůbec korespondenci psát a odesílat.
U delších táborů je to vhodné. Klasický dopis, pohled nebo korespondenční lístek je pak nejlepší forma, jak dát vědět, že na dítě myslíte. Pokud se jedná o děti malé, je často možné se domluvit a dát vedoucímu, například nějaké napsané pohledy, které budou postupně dítěti předávat. „Eliminuje se tím to, že někomu nepřijde nic a kamarádovi každý večer pohled s koníkem nebo kočičkou,“ říká Sedláček.
Posílání balíčků s jídlem, sladkostmi nebo snad s nějakými hračkami je problém. Obsahy balíčků vedou k obchodování s jejich obsahem, dětské závisti i lítosti.
Fotografie na sociálních sítích
V době Facebooku a dalších sociálních sítích je podle odborníka vyzkoušená a rodiči velmi ceněná komunikace formou umisťování fotografií z táborové činnosti na stránky či facebookový profil tábora nebo pořadatele. Můžete tak snadno vidět, jak si děti tábor užívají, aniž byste jim narušovali program rodičovskými obavami a steskem.
Návštěvní dny na táboře
Některé tábory mají návštěvní dny. „Ze zkušeností organizátora vím, že je vhodné takový den spojit, například se závěrem tábora, kdy děti mohou rodičům předvést, co se naučily. U delších táborů je možné volit, například víkend před koncem tábora. Rodiče pak mohou odvézt použité a již nepotřebné věci a ulehčit následnému balení,“ radí Sedláček.
Návštěvní den však může program tábora vážně narušit a každý pořadatel by měl jeho konání důkladně zvážit. Stejně tak rodiče by měli zvážit, zda je opravdu nutné dítě navštívit.
Webové kamery na táborech
V posledních letech se začínají objevovat tábory, které nabízí rodičům možnost kontroly svých dětí pomocí kamer. Rodič dostane přístupový kód a může se dívat během dne na to, co děti dělají a jak je s nimi zacházeno.
„Na první pohled to může vypadat důvěryhodně, ale musíme si položit otázku, zda se nám líbí, že i ostatní rodiče nebo možná ještě nějací další cizí lidé se budou dívat na naše děti i v situacích, které vám nejsou příjemné. Třeba tím, že zasahují příliš do jejich nebo vašeho soukromí, “ popisuje Sedláček úskalí táborů s kamerami.
Podle Sedláčka je navíc podobné sledování dětí v rozporu s občanským zákoníkem. K tomu dodává: „To, že se jedná o citlivé téma, deklaruje i Úřad pro ochranu osobních údajů ve svých stanoviscích ke kamerám ve školách. Přinejmenším je jasné, že když už s tím pořadatel tábora chce začít, musí mít souhlas všech osob, které jsou na táboře (nebo jejich zákonných zástupců). Pokud pořizuje záznam z kamer, musí se také registrovat jako správce osobních údajů a záznamy chránit.“
Zdroj – http://www.blesk.cz/
